Audioknihy dovolují zhodnotit čas, říká Libor Böhm z vydavatelství ČTI MI

Pojďme nahlédnout pod ruce šéfkuchaře kuchyně, kde vaří skvělé knihy pro vaše uši

Třikrát jsme se již ve třetí vlně vaniláckých rozhovorů sešli se spisovateli, začínajícími nebo zavedenými, ale dnes pro vás máme něco extra. Dnes přišel na paškál velký fanda sci-fi a fantasy, fanda sci-fi a fantasy audioknih, ale co hlavně vydavatel těchto audioknih. Není jím nikdo jiný, než sympatický spolumajitel vydavatelství Čti mi!, Libor Böhm.

Libore, jak bys klasifikoval své vydavatelství audioknih? Skromné sdružení nadšenců nebo moloch na poli byznysu s cédéčkama?
Sdružení nadšenců je celkem trefný popis, řekl bych. Děláme to, protože nás to baví a protože věříme, že to má smysl. Ačkoliv v zahraničí je model tvorby audioknih, jaký používáme my, celkem běžný. U nás jsme zatím (alespoň pokud vím) unikát. I když už se objevují náznaky, že to tak možná nezůstane dlouho. Věřím, že naše audioknihy dělají radost jak posluchačům, tak i jejich autorům a rétorům, kteří je načetli. Ukazuje se, že za mikrofon nemusí usednout vždy jen známá osobnost. Vždyť to nebyly ani naše maminky, když nám četly před spaním.

V čem je podle tebe gró audioknih? Neotupí se nám populace, když bude knihy poslouchat a ne číst?
Myslím, že je to přesně naopak. To "gró" audioknih, jak říkáš, vidím hlavně v tom, že člověku dovolují lépe zhodnotit čas, který je jinak ztracený. Jasně, pokud mám čas a prostor sednout si do křesla s knížkou a čajem v ruce, je to super! Takže když můžu, tak si čtu. Lidi hlavně čtěte! Když si ale můžu vybrat, jestli budu v autě už po milionté poslouchat tu stejnou písničku, nebo se radši pustím do poslechu knížky, kterou si už roky chci přečíst a nemám na to čas, je to jasná volba. Číst ušima se dá u všeho, kde jsou zaměstnány ruce nebo nohy, ale hlava odpočívá, nebo jede na autopilota. Uklízení, vaření, práce na zahradě, ve vinohradě, při dojení koz, při běhání… To jsou hodiny a hodiny času, a tedy stovky stran!

Popiš nám laskavě a stručně svůj normální pracovní den.
Ráno se pokusím co nejdřív vstát a uháním do práce. Čti mi! nikoho z nás neživí, takže do často pozdnějších odpoledních hodin si obstarávám obživu v úplně jiném oboru. Jakmile dorazím domů, začíná pro mě druhá "šichta" spojená s provozem Čti mi!. Hledání kontaktů, domlouvání a komunikace obecně. S autory, rétory, hudebníky, grafiky, vydavateli, zákazníky, distributory atd. Samotného mě někdy udivuje, kolik času a mailů jedna audiokniha spolkne ještě před tím, než se vůbec začne nahrávat. No a až se začne, přináší to tu zajímavější práci. Úprava, střih, zvučení a práce s nahrávkami obecně. Až je toto hotovo, přichází na řadu vydání audioknihy, s čímž je spojena správa webu, e-shopu, komunikace se zákazníky. Rozjeté projekty jsou v různých fázích, takže si většinou každý den užiju ode všeho něco. No a večer, když zbyde čas, si zalezu do svojí "budky" k mikrofonu a věnuju se tomu, co mám na tom celém nejraději – načítání. Pak, než mi padnou zraky, si pročítám knihy, které bychom třeba mohli načíst. Teď nevím, bylo to dost laskavý a stručný?

Co dělá audioknihu dobrou audioknihou?
To je dobrá a taky dost těžká otázka. Faktorů je hodně, ale to nejdůležitější už je v samotném názvu – kniha. Jelikož jsem z vinařského prostředí, dovolím si takový příměr. Když vinař sklidí dobrou úrodu hroznů do sklepa, řekne: "Tak, teď už to jenom nezkazit." Ten vstupní materiál je klíčový. Jakým způsobem se s ním pracuje dál je do značné míry subjektivní záležitost. Sto lidí, sto chutí. A možností je dneska opravdu hodně. Základem je čistá technologie, důsledná péče a kousek toho srdíčka. Zbytek už je o tom, co kdo má rád. Někdy je potřeba se k tomu proposlouchat, stejně jako k těžkému červenému se propít.

Ptáčkové mi donesli, že budete brzy vydávat jako audio Tolkienův životopis. Pro fanoušky peckovní zpráva. Jak ses k této příležitosti vůbec dostal?
Tak to máš šikovný ptáčky! Je to tak. Vydání audio-verze Tolkienova životopisu, který výborně sepsal pan H. Carpenter, plánujeme na výročí prvního vydání knihy, kterou to všechno začalo – tedy Hobita. Bude to 21. září. Knihu jsem už dřív četl a hodně se mi líbila. A já už mám takovou deformaci, že jakmile narazím na dobrou knihu, která ještě není načtená, hned jdu sondovat. Následovalo období několika měsíců, kdy jsem sháněl kontakty a pokoušel se práva na knihu a její překlad získat. I když to chvílemi vypadalo dost bledě, nakonec se to povedlo. Pro mě je to dream come true…

Nedávno jsem viděl, potažmo slyšel Andyho Serkise namlouvat knihu Hobbit. Masakr. Hádám, že z toho bude sakra hit. A teď ty, co očekáváš, že se stane, až vypustíte svého Tolkiena do světa?
Jo! Hobbit má několik zpracování, ale kdybych si vybíral, určitě sáhnu po tom od Sméagola! Co se stane, to nevím. Budu mít radost, že se nám to podařilo dotáhnout do konce a budu doufat, že audiokniha udělá radost i lidem. Snad budou shovívaví, na Andyho Serkise fakt nemám.

Nemůžu nezmínit, že cílíte při výběru na české autory, na jejich klidně i prvotiny. Pro fanoušky to musí být potěšení a jistě i potěšení pro vás ve Čti mi!. Tuhle jste třeba dělali Hetešův skvělý počin Nevermore Baltimore (recenze ZDE) A otázka, co na to autoři? Cukají se? Řičí blahem, že budou mít audioknihu? Přechází to stoickým klidem?
Když hledáme kontakty, snažíme se cílit na autory a oslovovat je na přímo. Reakce jsou různé, ale většinou pozitivní, za což jsme rádi. Často je to pro autora první zkušenost s touto formou publikace svých děl, takže jsme takovým průvodcem do neprobádaných vod.

A když pak tito autoři mají ozvučené dílo venku, proklínají vás, chválí?
No já doufám, že nás nikdo neproklel a proklínat nebude! Už v průběhu natáčení s autory komunikujeme. Na výběru interpreta často spolupracujeme a autoři i poslouchají vzorky v průběhu tvorby, takže ví, do čeho jdou. Snažíme se budovat přátelské vztahy a je pro nás velmi důležité, aby i autor byl s výsledkem spokojený.

Děláte také audioknihy, které už jednou u nás vyšly, např. počiny Julese Verna. Co mi k tomu povíš?
Tak zrovna verneovky sice vyšly, ale jen ve zkrácené verzi. To je podle nás škoda. A obecně: děláme to, co nás baví načítat. Martina Zemana baví verneovky, tak se do nich pustil.

Co je nejlepší vypít, abys měl super hlas? Kdysi někdo tvrdil, že se má vychlastat syrové pštrosí vejce…
Netuším. Myslím ale, že zvuky, které bych vyluzoval po vychlastání syrového pštrosího vejce, by nikdo poslouchat nechtěl.

A je pravda, že v Rusku se pije mnoho čaje? A mají tam také rum?
To nevím. Říká se ale, že v Rusku, je všechno možný. Tam určitě chlastají i ta pštrosí vejce.

V návaznosti na Hobita mě napadla ještě jedna otázka. Co mám v kapsičce?
Ha! Nejtěžší náhodná otázka, která Bilbovi zachránila život. Dneska s tím už ale nikoho nedostaneš, dneska by byl milej Bilbo pěkně v kaši. Glum by se nemusel dvakrát rozmýšlet, vykřikl by "smártfoun!" a Bilbo by se mohl tím žihadlem rovnou nakrájet.

No, vidíš to, a já tam mám provázek. Tak, ošatka otázek je už vyčerpaná, nezbývá než poděkovat za rozhovor a požádat závěrem o vzkaz spoře oděným čtenářkám skvělého světa Vanili.cz.
Taky díky. Bacha, od pátku se má ochladit.

- - -

Libora na lovu keporkaků odchytil Michal Březina