Čeští filmaři utratili v regionech za letošní rok rekordních 100 milionů korun

Filmy a seriály se už zdaleka nenatáčejí jen v Praze a okolí, které jsou přirozeným centrem audiovizuálního průmyslu. Rostoucí zájem producentů českých filmů a seriálů o lokace v nejrůznějších koutech České republiky způsobil vznik nových grantových programů nebo institucí, které financují kraje nebo jednotlivá města. V současné době funguje mimo Prahu v zemi třináct regionálních filmových kanceláří. Zatímco dříve vše probíhalo především formou individuálních dotací, dnes se regiony s podporou Asociace producentů v audiovizi (APA) čím dál tím výrazněji přiklánějí ke stabilnějším formám podpory. Za uplynulý rok tuzemské produkce utratily v regionech rekordních 100 milionů korun.

Filmy Bratři, Tancuj, Matyldo, Princezna zakletá v čase 2, Aristokratka ve Varu a řada dalších filmových projektů vznikaly napříč Českou republikou právě díky rostoucí podpoře z regionů. Filmové kanceláře jsou dnes již ve všech krajích s výjimkou libereckého a hlavního města Prahy, nově byly otevřeny v Kraji Vysočina a v Královehradeckém kraji. Regionální kanceláře pomáhají filmařům se zábory pro natáčení, koordinací bezpečnostních složek při větších projektech nebo je propojují s lokálními specializovanými firmami. Výhodné je to pro filmové produkce i regiony. Filmoví tvůrci v regionech utrácejí peníze za lokace i služby z nefilmových profesí, což vede k podpoře specifických řemesel. Produkce utrácejí často několikanásobně více, než je dotace, kterou dostávají. Zároveň podporují vznik a rozvoj míst v kreativním průmyslu se specializací na audiovizuální průmysl, jako jsou castingové agentury, runneři, produkční firmy a další profese, které jsou ze 60 % z nefilmového sektoru.

"Investice v regionech stále rostou. Například nejdražší český film Jan Žižka utratil před několika lety při svém vzniku jen ve Středočeském kraji přes osmdesát milionů korun. Dále je podpora audiovize spojená s marketingem regionů v oblasti cestovního ruchu. Vznikají stezky po stopách filmů, filmové a televizní publikum navštěvuje lokace, které zná ze svých oblíbených filmů a seriálů," říká manažer pro regiony Přemysl Martinek z APA. Většina krajů dnes investuje do audiovize skrze různé grantové programy a individuální dotace. Výjimkou je v tomto ohledu Praha, která má vlastní filmový fond a Brno, které má Jihomoravský filmový fond společně s krajem. Prostředky do rozvoje regionální audiovize poskytne v následujících letech i Evropská unie v Ústeckém kraji prostřednictvím specializovaného programu filmových voucherů z Operačního programu spravedlivá transformace.

V posledních letech se stabilní prostředky do audiovize investují například v Jihomoravském kraji. Ten společně s městem Brnem založil Jihomoravský filmový nadační fond, který rozděluje téměř 18 milionů korun každý rok. Zároveň je to instituce úzce propojená právě s regionální kanceláří, která se v daném regionu o filmaře stará. Dlouhodobě funguje podpora také v Plzeňském a Moravskoslezském kraji nebo ve Zlíně, kde jsou dokonce dva programy. Jeden financuje město a druhý kraj, což souvisí také s tím, že v regionu působí filmová škola. V loňském roce představil nový systém podpory Jihočeský kraj, jenž jde spíše cestou vratek za náklady vynaložené během natáčení v regionu (ve výši 30 procent) a letos se k němu přidal Královehradecký kraj. Zcela unikátní projekt nyní chystá Ústecký kraj, ten podporu audiovize zakomponoval do programů v rámci Fondu spravedlivé transformace. V následujících dvou letech tak Ústecký kraj do audiovize investuje 50 milionů korun.

"Ročně investují krajské a městské samosprávy do filmové produkce prostřednictvím specializovaných fondů, grantových programů nebo individuálních dotací zhruba padesát milionů korun, což ještě navýší nový program Ústeckého kraje. Objem prostředků, které filmaři utratí, je však násobně vyšší. Většina dotací totiž znamená spoluúčast od třiceti do sedmdesáti procent a řada nákladů je pro rozpočet neuznatelných, ale v regionech se utratí," dodává Přemysl Martinek z APA. V Ústeckém kraji se například natáčel oceňovaný film Na západní frontě klid, ve Zlínském a Jihomoravském kraji pak vznikl seriál Sex O'clock. Zlínský kraj s dlouholetou filmařskou tradicí pomáhal do života i filmům Úsvit nebo Dvě slova jako klíč. Pro Liberecký kraj byl největším projektem posledních dvou let film Poslední závod. V Plzeňském kraji vznikal seriál Král Šumavy částečně i do kin zrovna vstupující snímek Tancuj, Matyldo. Lokace a zázemí ve Středočeském kraji využívali například tvůrci seriálu Oktopus a kompletně zde vznikl film Děti Nagana.

APA se dlouhodobě snaží zapojení regionálních investic do audiovizuálního průmyslu podporovat. "Producenti jsou zvyklí, že v jiných zemích mohou žádat o prostředky u regionálních fondů, které jsou často i šířeji koncipované instituce. Takto byl například v Itálii kofinancován projekt Il Boemo, který díky variabilitě lokací získal podporu i několika českých regionů jako Plzeň či Brno," říká ředitelka APA Magdaléna Králová. Pro producenty je důležité plánovat finanční investice s velkým předstihem, systém grantových programů a regionálních fondů jim to umožňuje, zároveň i malá pobídka (podíl regionálních Fondů na financování audiovizuálních děl se pohybuje do 10 % celkového rozpočtu) pro regiony znamená příliv investic v oblasti kreativního průmyslu s přidanou hodnotou a zviditelnění regionů v Čechách i v zahraničí.

"Regionální filmové kanceláře jsou dnes již etablované instituce, které se snažíme podporovat na všech úrovních," říká Pavlína Žipková z Czech Film Commission, národní filmové kanceláře, která spadá pod Státní fond kinematografie a má na starosti propagaci České republiky směrem do zahraničí. "Pro nové regionální komisaře pořádáme školení a všem kancelářím asistujeme v jejich činnosti. Je to krásná a přínosná práce, která může nést ovoce, což dosvědčí dnes už téměř tisícovka těchto institucí po celém světě," uzavírá Žipková.

Zdroj textu a fotografie: TZ APA – Asociace producentů v audiovizi