Ivo Fencl: recenze knihy Tarantino o Quentinovi

Tarantinův komiksový životopis

Tarantino o Quentinovi. Tak si říká grafický román francouzského výtvarníka jménem Hammouche, podpisujícího se pseudonymem Amazing Améziane. Píše i scénáře a zde vypráví přímo ústy slavného režiséra o jeho životě, filmech a tvůrčích postupech. (Quentinu Tarantinovi bylo, dodejme, v březnu 2023 šedesát.)

Kniha je i plna úvah o obecných principech filmu a narazil jsem na překvapivé momenty tvůrcovy kariéry. Vyzrazují se i motivace. Např. dvoutrana 136, 137 ospravedlňuje jeho Tarantinovy výpůjčky z jiných filmů a rozkreslení poukazuje, že není sám, kdo "krade". Je vidět třeba úvod Dobyvatelů ztracené archy… i že je do jisté míry převzatý z westernu Raiders of the Ghost City (1944).

"Pokud citujete, znamená to, že věc znáte," dodá Tarantino. "Nic víc, nic méně. A chcete seznam filmů, kde nejsou vůbec žádné odkazy? Posloužím! Kill Dark Black, Dark Death Kill, nebo jakýkoli jiný film, který spáchal Steven Seagal v posledních letech."

Což je fór. Ale celkem pravdivý. A Hammoucheův komiksový román obsahuje taky jakousi krátkou Školu filmu, do níž QT vybral sekvenci z Kill Billa.

V jedné restauraci se Nevěsta setká se zabijáckou skupinou "88" a mezi ní a dámou, která ji hodlá zabít, dojde k dialogu. Zlá říká: "Snad sis nemyslela, že to půjde tak snadno?"

Nevěsta (a pokračuje český překlad): "Popravdě, jen chvilku, ale myslela."

"Ó, ty Punťo! Klidně sni dál."

Ale překládat lze taky jinak. V originálu zní poslední věty: "Silly rabbit! Trix are for kids." A Tarantino upozorňuje, že americké děti o Halloweenu chodí rády od dveří ke dveřím a říkají: "Tricks or treats." Tj.: "Kouzla nebo bonbóny!" A v podstatě ve smyslu: "Peníze nebo život!" Respektive: "Nedáte? Pak vás začarujem." A TRIX? Značka cereálií, na niž běžela v 70. letech v USA profláknutá reklama se zajícem. Zajíc tu prahl "šlohnout" právě misku cereálií a děti v reklamě byly proti a důstojně padoucha upozorňovaly, že jsou TRIX, ano, pro ně.

Nevěsta z Tarantina se přitom jmenuje Beatrix Kiddo, i musela od soupeřky vlastně slyšet: "TRIX jsou pro Kiddo."

Quentin se ale chlubí podobnými fígly jen přiměřeně a nikde netvrdí, že jsou jeho scénáře podobnými vylomeninami našlapány. Ale výpůjčka "hraje", toť fakt.

Autor biografie vyrůstal v sedmdesátkách na seriálech Franka Millera a Billa Sienkiewicze; na filmech Bruce Lee a Sergia Leone. Kariéru zahájil kreslenou detektivkou Bagman a po dvaceti letech a jedenadvaceti komiksových albech pracuje pro americký trh na dalších a dalších grafických románech. Mj. tak vytvořil tzv. Soulovou triologii a trilogii filmovou, jejíž úvodní část zachytila života Martina Scorsese. A jedním z posledních jeho komiksů jsou Zabijáci nacistů, příběh skutečné jednotky formované za války v Anglii, jejíž osudy posloužily jako inspirace filmů Tucet špinavců a Hanebný pancharti.

Výtvarně je kniha skvělá a rozmanitá a kupříkladu režisérovo dětství je pojato jako sada jednoduchých stripů pro děcka. Školní docházka má formu Quentinových reakcí v komiksových bublinkách; a protože se odmítal učit ty předměty, které ho nebavily, byla to katastrofa. Zajímaly ho dějepis a - trochu - literatura, tím to končilo, a co hůře, o svém oblíbeném autorovi Elmore Leonardovi se v hodinách angličtiny nedověděl nic. Co následovalo?

"Máma chytla depku a vzala mě k psychologovi," vypráví Quentin malíři. "Výsledek: IQ 160, vynikající paměť a silná osobnost. Ve škole se mi přesto dál smáli, až se jednou profesor Larry Simpson vytočil a řekl jim, že nejsem hloupý a že čtu mnohem lépe než oni, a to knihy pro dospělé. A kdo nečte, dodal, ničeho v životě nedosáhne.

A to byl jediný učitel, který se mě kdy zastal." Není divu, že proti ostatním zaujal post stávkujícího.

K filmu Kill Bill, už zmíněnému, se grafický román, protože je pečlivý, dostává teprve na straně 103. Jak zvíme, do titulní role chtěl Quentin krásného Kevina Costnera, jehož film Pomsta prý miluje. Costner řekl, že to hrát nechce. Tarantino: "Všechny moje návrhy vždycky odmítl."

Druhý zvažovaný byl sám Warren Beatty, ale ten odmítl trávit měsíce v Hong Kongu a cvičit se v bojových uměních. Co víc, sám prý Quentinovi navrhl Davida Carradina. Ten roli vzal. Zvláštní konec filmu, kdy Nevěsta hovoří s Billem přes stůl, vznikl ovšem z nouze. Těsně před závěrem natáčení se Uma zranila při dopravní nehodě, což si Tarantino dodnes klade za vinu. I jejich vztah to - možná - poznamenalo. Kniha to tvrdí.

"Kdykoli mám trochu volného času, vracím se ke své obsesi psát knihy," říká Quentin. "a vím, že nakonec natočím deset filmů a skončím. Chci, aby za mnou zůstaly jen filmy kvalitní. Deset - jako Kubrick - a odejdu. Zbytek života se hodlám bavit. Psát knihy o filmech nebo adaptace svých filmů pro divadlo, nebo třeba televizní seriály."

Titulní roli v dalším jeho trháku Django Unchained nabídl Willu Smithovi, ale herec odpověděl, že má Django extrémně málo dialogů a že by se tento divný film měl spíš jmenovat Dr. Schultz. Djanga tudíž nakonec hrál Jamie Foxx a jistěže dobře.

Jak už naznačeno, kniha často odbočuje od linie života, a to i do filmů jiných režisérů, které Tarantino, ano, někdy obdivuje, ale jindy naopak nemilosrdně zatracuje. "Rambo – První krev je skvělý film, ale pokračování, na kterém se podílel jistý James Cameron (který má rád po ránu vůni napalmu), ukazuje, nakolik se staly osmdesáté roky pro film propastí."

Quentin Tarantino chtěl dokonce Stallonem obsadit roli Butche v Pulp Fiction, ale byl odmítnut, takže ji hraje Bruce Willis. Jistěže ne zle, to spíše velmi bystře.

Snad až nepřiměřený prostor věnuje naše kniha herci Bruce Leemu, a to přímo v Tarantinově stati na konci. "Mnoho lidí, co pamatují tu dobu přelomu šedesátek a sedmdesátek, ještě žije. Píše se o tom v mnoha knihách a já jsem s mnoha z těch lidí mluvil. Všichni ho nesnášeli," konstatuje Quentin a vypráví, proč tomu tak bylo. Lee byl naprosto neuvěřitelný člověk a Tarantino stať do komiksu umístil i proto, aby se tak omluvil jeho rodině, že jej ve snímku Tenkrát v Hollywoodu nepředvedl nejlichotivěji.

O Tarantinově osobním životě neprozrazuje grafický román tolik jako o filmech, ale mj. to, že se odstěhoval do Izraele a žije tam přinejmenším vždy část roku, anebo i rok celý. Proč se to stalo? Už po zmiňovaném filmu Hanebný pancharti přijal pozvání na slavnostní projekci v Izraeli. Říkal si, "to bude pohodička". Jestli je země, kde takový snímek budou mít rádi, tak tahle. Nemýlil se, ale nic se nestane podle plánu. Nepočítal, jak zvíme, s tím, že potká Daniellu Pick, anebo román onu dámu tímto jménem aspoň představí. Zamilovali se do sebe? Asi. Přinejmenším zvíme, že dotyčná hned chápala, že má pro Tarantina umění přednost před zakládáním rodiny. Asi jako pro Cimrman a, dodala by většina Čechů. A slečna Pick se optá: "Kolik ještě filmů máš v tom svým úžasném seznamu?"

"Řekněme čtyři. Spíš tři. Jestli bude příští stejně dobrý, jako si myslím."

Nato se rozloučili, ale na konci knihy Tarantino dodá: "Skutečnost, že do mého života vstoupila Pick i podruhé, nemohla být náhoda. Tentokrát vím, že je ta pravá. Chci s ní zůstat."

Co víc, mají prý syna Lea. "Po svatbě a Leově narození jsem se přestěhoval do Izraele. Proč nakonec ne? Nevěřím v Boha, a tak nemusím nic měnit, a mám rád Tel Aviv, což je malé Los Angeles."

Krátce po onom přestěhování jim ale začaly, jak komiks zdůrazní, létat nad hlavami rakety Hizballáhu. "To máte vždycky jen pár minut, abyste se dostali s ženou, synem a prvním rozepsaným románem do krytu. Tam čekáte, až to přestane, a doufáte, že protiraketový deštník není jen fór."

Tarantino o Quentinovi. Scénář, kresba i kolorace a design Amazing Améziane. Z francouzského originálu Quentin par Tarantino (2022) přeložil odpovědný redaktor českého vydání Petr Himmel. V Albatros Media vydal Garamond. Praha 2023. 240 stran.

Koupit: Tarantino o Quentinovi - Amazing Améziane | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví