Ivo Fencl: recenze knihy Zločiny zdánlivě nemožné

Otto Penzler je pilný editor a po Velké knize příběhů Sherlocka Holmese (česky vyšla již roku 2017) a Velké knize vánočních detektivek a záhad přišel s antologií 20 povídek o zdánlivě nerealizovatelných mordech, ale i jiných "nemožných" zločinech. A jaké že jsou ty "jiné" nemožné zločiny? Odpověď dává ústřední část knihy, která se jmenuje Záhadná zmizení a sestává ze čtveřice skutečných chuťovek pro fajnšmekry. První dobrotou je povídka Kam se poděla Alice? od spisovatele Williama Irishe (1903-1968), což je pseudonym klasika detektivní literatury Cornella Woolriche (mj. autora předloh filmů Okno do dvora, Nevěsta byla v černém a Siréna od Mississippi).

Editor Penzler jistě nechtěl tohoto spisovatele snižovat, když prostě připomněl, že poměrně holdoval alkoholu a že jednou ke své škodě odmítl opustit hotelový pokoj poté, co se mu zanítila ošklivá rána. Byl jednoduše samotář, ale přehnal to a výsledkem byla amputace nohy. Neodkladná. Woolrich je ale mistr ve vytváření napětí a dnes bychom možná řekli "ještě lepší než John Sandford".

Podle Wollrichových-Irishových děl vzniklo dosud na třicet filmů a třeba zmíněné (Hitchcockovo) Okno do dvora je podle povídky It Had to Be Murder. Několik snímků udělal díky němu i Hitchcockův obdivovatel Francois Truffaut a próza naší knihy I All at Once, No Alice se také dočkala adaptace (1948, The Return of the Whistler) a je součástí série propojené tímtéž vypravěčem Whistlerem,

Zmizení oběti do nicoty, který se přesto vysvětlí, zachytil i spisovatel Henry Keating (1926-2011) v Záhadě zamčené koupelny (1980). U nás celkem neznámý autor byl skvělý žurnalista a 15 let i předseda Detektion Clubu (1985-2000). Roku 1996 převzal od Britské asociace autorů detektivek ocenění zvané Cartier Diamond Dagger, udělované za celoživotní přínos. Zvláštností jeho románů bývá zasazení jejich děje do Indie, kde pomyslně vládne inspektor bombajské policie Ganesh Ghote. Indické prostředí líčil autor vždy citlivě a bez chyb, i když tam prvně přijel teprve po dopsání devátého románu s Ganeshem.

Záhadná zmizení si však vysníval také "otec moderní detektivky" Edmud Clerihew Bentley (1875-1956) a zde pod prostým titulem Obyčejné vlásenky (1916). Bentley nevynalezl auta tak zvané značky, ale zato dokázal současně pracovat jako právník i soudní obhájce i žurnalista. Roku 1905 ještě k tomu začínal jako autor nonsensových básní, jimž dokonce vypracoval specifickou formu, které se podle něj dodnes říká CLERIHEW! Byly tyto verše kdysi stejně populární jako známé LIMERICKY. Bentley je ale především duchovním otcem řešitele záhad Philipa Trenta, přičemž Chestertonovi připsal neskutečně překvapivý román Trentův poslední případ, který "dostane" každého. I vás, přečtete-li jej. Byl třikrát zfilmován.

Velká kniha detektivek nicméně nezačíná zmizeními, nýbrž brutálnějším oddílem Nejrafinovanější vraždy, na kterém se - díky Penzlerovi - podílí pět klasiků: Agatha Christie, Edgar Allan Poe, Sir Arthur Conan Doyle, zmíněný už Chesterton - a Wilkie William Collins. Vedle - už bohužel moc profláklých Vražd v ulici Morgue (1841) a Strakatého pásu se Sherlockem - zde najdeme Agátin Sen (uvádí celou knihu), Chestertonova Neviditelného (1911) a Collinsovo Cestovatelovo vyprávění o děsivě podivné posteli (1852), což je - navzdory nezpochybnitelnému Collinsovu vypravěčskému umu - asi nejslabší číslo celého svazku a jen parafráze na historku, která putuje v bizarních obměnách většinou lidských dějin.

Otto Penzler těmito (notoricky známými) úvodními povídkami ale knihu nepoškodil, protože v ní prahl mít záměrně i "nejznámější a nejvydávanější příběhy neproveditelných zločinů". Tomu tyto dřevní texty odpovídají. A sotva je ostatně dočteme, stojíme před triem oddílu Vražedná ostří, obsahujícím holmesovský Doktorův případ (od Stephena Kinga), Čajový listek (Edgara Jepsona a Roberta Eustace) a Vraždu na lanovce (1954, přepracováno 1979) od Petera Godfreyho (1917-1992), jehož sotva znáte. Ale seznamte se! Svého času si vysloužil přízvisko "jihoafrický Georges Simenon" a byl dramatik i novinář, otevřené vystupující proti apartheidu. Třikrát mu dali mezinárodní cenu Ellery Queen Award a zavádí nás na oddělení vražd v Kapském Městě. Nu, a mimo jiné vám díky němu dojde, jak se mohl dostat i do vajíčka s naprosto neporušenou skořápkou KYANID.

Předposlední oddíl knihy uvádí povídka Lawrence Blocka (*1938) alias jednoho z nejvšestrannějších a nejoblíbenějších autorů žánru, přičemž se má za to, že jeho nejkvalitnějšími prózami prochází bývalý policista a nynější alkoholik Matthew Scudder. Ale ještě vytříbenějším stylem vynikají případy pochybného právníka Ehrengrafa, který neváhá v zájmu klienta občas obejít zákon. Za celoživotní přínos žánru byl Block jmenován jeho velmistrem (1994) a tady zveřejněnou povídku Lupič, který cítil kouř (1997) napsal s manželkou Lynne, někdejší topmodelkou.

Jednou z Blockových zábavných figur je ale i - paradoxně líný - špión Evan Tanner, který trpí poruchou spánku a musí být takřka pořád vzhůru.

Ten mizera kluk je přitom prý skutečně rozhodnut slavíka brutálně rozdrtit, řekne-li mudrc "žije"; ale mazaný židovský rabín - až po chvíli - odpoví: "Záleží na tobě."

E. S. Gardner napsal víc než sto románů plus četné knihy s právní tematikou. Ve chvíli smrti byl nejprodávanějším autorem v historii. Stvořil, jak známo, nejslavnějšího právníka literatury Perry Masona - a prodalo se přes tři sta miliónů výtisků románů s tímto filutou. Obhájce se tu suverénně ujímá role detektiva, aby zachránil klienty.

Ale Penzlerova kniha opakovaně vrtá až do největších hlubin času, takže takřka na závěr tasí eso v podobě povídky s lupičem-gentlemanem Lupinem - a jeho tvůrcem Maurice Leblancem.

Lupin (jako literární hrdina zrozený roku 1905) je dodnes nejslavnější figura francouzské detektivky a taky jeho duchovní tatínek původně dřel jako reportér, i když reportér policejní. Psát nicméně uměl skvěle také beletrii a vypsal si jí Řád čestné legie. A Lupin? Po letech úspěšné kriminální dráhy (je ale přehnané, že se vydržel čtyři roky vydávat za šéfa francouzské policie a vést vyšetřování vlastních loupeží) se přidal na stranu zákona a začal policii, většinou bez jejího vědomí, pomáhat. Ale prvotřídní bojovník se zločinem stejně není, protože nedokáže odolat ženám a kanadským žertům, které občas svádí a provádí.

Jediným nedostatkem Penzlerovy antologie jsou opakovaná zklamání ve chvílích, kdy dorazíme k pointám. Ale to je osud a jinak to nejde. Taková už jsem já, detektivka, matinko, a zrovna tak kouzlo magického triku se rozpouští, když vám nějaký ten kouzelník-zrádce vysvětlí, jak na to šel od lesa. Také zde se zvedne opona a odpadá iluze a vracíme se k fyzice a mechanice a gravitaci a psychologii. K tomu, z čeho je bohužel i bohudík upleten každodenní život.

Odkaz pro objednání knihy: Velká kniha detektivek - Zdánlivě nemožné zločiny - Arthur Conan Doyle, Erle Stanley Gardner, Gilbert Keith Chesterton, Agatha Christie, Stephen King, Maurice Leblanc, Edgar Allan Poe | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví.

Autor: Ivo Fencl