Jaroslav V. Mareš: NEJVĚTŠÍ ZÁHADY ZLOČINU
Tucet neobjasněných případů naší kriminalistiky a nové informace vedoucí k vyřešení.
Badatel a reportér Jaroslav V. Mareš se pustil do troufalého počinu a pokusil se rozkrýt proslulé případy, které v minulosti otřásly naší společností.
Kniha tematicky volně navazuje na autorův bestseller Největší záhady kriminalistiky a přináší dosud neznámé podrobnosti, odhalující mezery ve vyšetřování a směr k nedopadenému pachateli.
Ukázka z knihy:
Škaredá středa 29. března 1899 a čtvrt na šest večer. V městečku Polná na Vysočině se v krejčovské dílně Blandiny Prchalové loučí devatenáctiletá Anežka Hrůzová. Dnes má hotovo a jde domů, do Malé Věžnice. Z dílny na okraji židovského města odchází Jungmannovou ulicí s Annou Kocmanovou. Na křižovatce s ulicí k Žabokrtům, kde tehdy Polná končí, se děvčata rozdělují.
Anežku u posledních domů vidí ještě Petr Horáček, když se na okamžik zastavuje, aby si upravila tkaničku. Je půl šesté večer. Anežka pokračuje kolem božích muk, do kopce k lesu Březina, za kterým je Malá Věžnice, dnes Věžnička. O dva dny později, na Velký pátek přichází Anežčina matka na četnickou stanici nahlásit, že Anežku pohřešuje. Ve středu nepřišla ze šití domů. Strážmistru Klenovci patrně není divné, že Anežčina matka nepřišla už včera ráno. Anežka nikdy nenocovala mimo domov. Po předběžném dotazování u Prchalových a dalších známých organizuje na Bílou sobotu rozsáhlou pátrací akci.
Zločin
V sobotu kolem deváté hodiny ráno jeden z hledajících Anežku nachází. Leží zavražděna na počátku lesu Březina, pár metrů od cesty. Její tělo leží na břiše, nohy má pokrčené v kolenou. Vlasy na hlavě jsou zkrvavené, na krku jsou známky škrcení a velká řezná rána. Tělo Anežky je částečně vysvlečené, pohlavně zneužita, jak ukáže později pitva, ale nebyla. Kousek od těla je malá krevní kaluž. Část Anežčiných věcí zmizela, část je rozvěšena po stromcích nedaleko, pachatel tu naopak zanechal čerstvě uřezanou a oloupanou hůl.
Četník Klenovec si na místě činu nedokáže udělat pořádek, a tak je dychtivými zvědavci mnoho stop pošlapáno. Když Anežku obracejí, ukazuje se rozsáhlá řezná rána na krku a kdosi z přítomných vykřikuje, že byla podkošerována. Připomíná tím stovky let starou a mnohokrát vyvrácenou pověru, že Židé potřebují o Velikonocích k přípravě tradičních pokrmů křesťanskou krev. Právě zde je počátek obrovské vlny antisemitského šílení a také soukolí, ve kterém uvízne Leopold Hilsner, židovský pobuda z Polné, tulák a nepříliš inteligentní výrostek pohybující se na okraji společnosti.
Vyšetřování se v prvních hodinách soustřeďuje na Anežčinu rodinu. Anežka žila s maminkou a s bratrem. Pro Marii Hrůzovou by se spíše hodilo slovo matka. Drsná venkovská žena je vdova a okolí tvrdí, že svého muže utrápila. Když je přivolána na místo hrůzného nálezu, Klenovec si všímá, že moc nepláče a na oku má modřinu. Zdůvodňuje to tím, že ji při dojení koplo tele. Starší syn Jan hospodaří na několika hektarech. Ve středu byl na poli nedaleko místa činu.
Divné je, že když byl ve čtvrtek v Polné, nezastavil se v dílně Prchalových, aby se po své sestře zeptal. V Polné se později tvrdí, že přijímal kondolence levou rukou, protože pravou měl zraněnou. Sám závodčí Klenovec má poznamenáno, že ho na Hrůzovo zranění upozornil zámečník Březina. Podle sousedů vztahy v rodině nebyly úplně nejlepší. Domovní prohlídka u Hrůzových ale na nic nepřichází...
(z kapitoly Kdo zavraždil Anežku Hrůzovou)
Jaroslav V. Mareš
Jaroslav V. Mareš: Absolvent oboru Žurnalistika a mediální studia na FSV UK a oboru Informační studia a knihovnictví na Filosofické fakultě UK. Od roku 2000 činný v médiích, především na televizních stanicích. Od roku 2014 členem reportérského týmu pořadu Očima Josefa Klímy na Prima TV a TV Seznam, v současné době pořadu Případy Josefa Klímy na Prima TV. Autor badatelských pořadů TaJeMno a TaJeMné podzemí. Provozuje webové stránky badatele.net a stejnojmenný kanál na serveru YouTube.com.
První kniha Jaroslava V. Mareše Největší záhady kriminalistiky (2018) se zařadila mezi bestsellery a na její úspěch navázaly tituly Přísně tajné skandály (2019), Největší záhady české historie (2019), Štěchovický poklad – konec legend (2020), Nacistické poklady a StB (2021) a Atomový protektorát (2022).
Autor: Petr Mráček
Foto: Petr Mráček
Zpracovala: Andrea Ježková