Marika Mikušová vydala deník letušky - autobiografii plnou šílených historek

Přečtěte si rozhovor s Marikou Mikušovou!

Jak byste stručně představila svou knihu?

Je to autobiografie plná šílených historek nejen z paluby. Dočtete se v ní, jak je to doopravdy s prací letušky. Najdete ji na www.denikletusky.cz.

Jak dlouho vám trvala příprava a vydání knížky a jaká překážka vám dala nejvíce zabrat?

Samotná příprava začala už první den, kdy jsem nastoupila k aerolinkám. Tehdy jsem si začala psát své první poznámky, které nakonec zabraly hned několik deníků. Paradoxně to nejtěžší, co mě čekalo, nebylo sepsání poznámek do knihy. To jsem si naopak moc užila. Co mi dalo zabrat, bylo shánění spolehlivého korektora, tiskárny a další administrativní záležitosti spojené se samonákladem knihy.

A taky zaúřadoval lidský faktor – první korektorka neměla ani po měsíci výsledek. Tak jsem hledala jinou. Ta mi sice knihu na případné překlepy zkontrolovala rychle, ale výsledek nebyl takový, jaký bych očekávala.

Tehdy jsem si uvědomila, že nemůžu očekávat, aby vše proběhlo 100% a v termínu. Docela frustrující zjištění pro perfekcionistu jako já. I tak mě to neodradilo. Nemohlo – vzhledem k nadcházejícím projektům, které plánuju.

To, že jsem si vyzkoušela všechny pozice od autorky až po e-shop, má něco do sebe. Rozhodně je to obohacující zkušenost.

Jaká je vaše další vysněná meta? Na čem nyní pracujete?

Kromě peprnějšího druhého dílu Deníku letušky pracuju na další knize. Ta bude z jiného soudku a věřím, že hodně kontroverzní, pobuřující, výchovná, ale i úsměvná. Najdou se v ní jak muži, tak ženy. Především ale my ,,hodné holky". A pak ještě… no… ale o tom mám zakázáno zatím mluvit.

Představte si, že jste nechutně bohatá světová celebrita. Jak vypadá váš běžný pohodový den?

I kdybych byla "jen" národní chutně bohatá celebrita, snažila bych se být pořád aktivní. Protože pohodový den pro mě znamená den, kdy jsem něco zvládla (já vím, to jsou ti workoholici). Dovedu si představit, že bych skloubila aktivitu s pohodou – zacvičila bych si, pověnovala bych se nějakému svému projektu a pak se schoulila k dobré knize.

Jaká 3 nejzajímavější místa v ČR či ve světě doporučujete navštívit a proč?

Česká republika je pro mě všeobecně synonymem krásné přírody – lesy a přírodní koupání, na to nedám dopustit. Pokud je člověk městský typ, bude se mu líbit shon v New Yorku, když se bude procházet mezi všemi těmi mrakodrapy, kde se ztratí i GPS. 

Ti, co si rádi hoví na pláži, ocení například Srí Lanku. Místní mají pověst o stvoření světa, jehož počátky jsou právě na Srí Lance. Docela bych jim to věřila. Za dobrým pivem si zajeďte do Belgie. A až budete mít namožené svaly z potápění se žraloky v Jihoafrické republice, dají vás dohromady na masážním stole v Bangkoku. Pokud jste lovec zážitků se vším všudy, Rio je skvělá volba. Víc prozradit nemůžu, bude to totiž ve druhém dílu knihy (smích).

Chtěli jste po mně 3 nejzajímavější místa a já jich na vás vychrlila podstatně víc. Ono se z toho množství procestovaných destinací opravdu těžko vybírá.

A teď zpět do reality. Co vás nejvíce baví, ale nemáte za to ani korunu?

Líbí se mi, kam tahle otázka směřuje. K tomu, o co usilujeme snad každý – vydělávat si tím, co nás baví. Já si ráda hraju se slovy a kamarádům opravuju (ehm, a někdy i píšu) různé eseje v angličtině i v češtině. Kdo ví, třeba to jednou bude moje kariérní cesta.

Co je podle vás absolutní štěstí?

Zbožňuju tyhle mysl škádlící otázky, na které každý odpovídá trochu jinak. Absolutní štěstí pro mě souvisí s úspěšným dnem. Pokud se mi podaří dotáhnout do konce něco, na čem už nějakou dobu pracuju a zároveň je ten den klidný (ale opravdu klidný – nic mezi tím). Tehdy se snažím vychutnat si ten pocit, byť pro mě jako workoholika a někoho, kdo neumí vypnout, netrvá moc dlouho.

Kolik času denně trávíte na internetu a co vás v online světě nejvíc baví?

Víc, než je třeba, abych si někdy zachovala zdravé nervy. Na online světě oceňuju, že je rychlý. Nemusíte nikam chodit, stačí pár kliků, hotovo. Na druhou stranu je to přesně to, v čem občas vidím nevýhodu (to ze mě asi mluví ta stará technologie moc neovládající duše).

Jste renesanční člověk? Patříte mezi multipotenciály?

Myslíte někdo, kdo vyniká ve více oblastech? Hmm… těžko říct. Věřím, že každý z nás má minimálně to jedno, v čem je nadprůměrný. A pokud ne, pak tu svou oblast ještě neobjevil.

Máte radost ze setkávání se svými fanoušky? Kdy a kde byste se mohli v nejbližší době potkat?

Ano, mám, potěší mě, když vedle sebe na zastávce MHD slyším: "Jééé, vy jste ta letuška, že jo?" To mám hned hezčí den. Až budu plánovat setkání fanoušků, určitě se to dozvíte na mém Instagramu @letuska.m.

Jaký je váš závěrečný vzkaz čtenářům?

Čtenářům tohoto rozhovoru i mé knihy bych vzkázala to samé. Nebojte se překážek na cestě k vašemu cíli, budou tam vždy a v různé míře. Takže to vlastně není důvod, abyste si nešli za tím, co chcete.

Děkuji za rozhovor
Honza Vavřička
Autor fotografie: Marika Mikušová