NEJLEPŠÍ SCI-FI FILMY ROKU 1980 AŽ 1990

Druhý díl našeho seriálu o největších filmových legendách sci-fi žánru

1. PREDÁTOR (1987)

PROČ: Za naprostou špičku této dekády lze považovat právě Predatora, který dovedl tehdy (i dnes se mu daří) uchvátit nejen partou pořádných chlapů v čele s nabušeným Arnoldem, ale především decentně servírovaným neviditelným zabijákem z džungle, z kterého se nakonec vyklubal snad nejúžasnější vesmírný zabiják všech dob.

OBSAH: Filmu prakticky nic neschází, nečekáte-li od něj úmorné filozofování o životě, milostné vzplanutí apod. Samotná postava mimozemského lovce je natolik přitažlivá, že se objevila ještě v několika pokračování, kde se mysterium kolem ní dále rozvíjí, ale nikdy nenabídne takovou atmosféru jako právě v McTiernanově snímku z roku 87. Součinitel mnoha prvků dělá tak z Predatora naprostý klenot v žánru akčních filmů, sci-fi, ale i klasické a možná i trochu hororové vyvražďovačky. Ekipa žoldáků pod vedením ostříleného Alana Dutche Schaefera má za úkol vypořádat se s jakousi pralesní domobranou jihoamerické země zvané Val Verde. Po čertech drsné komando však brzy naráží na neviditelné stopy neviditelného lovce z úplně jiné oběžnice. Divák, sotva se celkem rychle přesvědčí, s jakými drsnými muži má co dočinění, je náhle nucen sledovat, jak snadno jeden za druhým umírá – a pořád sám netuší, kdo si z nich dělá cvičné terče. Prakticky poslední přeživší Dutch tak musí přistoupit na predátorův styl boje a svést nerovný zápas, kde se pouze jeden může stát vítězem.

ZAJÍMAVOST: Val Verde je fiktivním státem. Mnozí tvůrci jím nahrazují konkrétní státy Střední a Jižní Ameriky. Úředním jazykem je údajně španělština. Val Verde figurovalo také například ve filmech Komando nebo Smrtonosná past 2. Co by tomu řekli levicově zaměření Srandinisté z Nikaragui, kdyby jim tam po džungli běhali ti nejlepší američtí vojáci a jeden sportovec z planety Yautja, že? Přihazujeme ještě jednu zajímavost, i když je to možná už notoricky známý fakt – původní vesmírný lovec měl být normálně rostlý, s klepety a hlavou kudlanky, a v kostýmu měl být navlečený sám Jean Claude Van Damme. Jen dodáváme, že i sám Van Damme musí být dnes nadšen, že mu to v téhle roli nevyšlo. Nová podoba predátora z dílny Stana Winstona patří k majstrštikům galerie filmových masek. Svou zrůdností převyšuje dokonce i Alzáka.

TVŮRCI: Režie – John McTiernan, obsazení - Arnold Schwarzenegger, Carl Weathers, Bill Duke, Jesse Ventura, Sonny Landham, Shane Black. 

2. VETŘELCI (1986)

PROČ: Ukázkový přerod traumatizované ženy v úspěšného deratizéra vetřelčích zárodků. Napětí s detektory pohybu. Hláškující mariňáci. Kolonizovaná planeta. Alien queen.

OBSAH: Zatímco na Vetřelce 1 jsem byl dle soudu drahých rodičů ještě příliš mlád, abych vůbec rozchodil dění na plátně a zároveň se vyvaroval ostudě u pokladny kvůli věkové přístupnosti, na druhý díl jsem se už mohl vydat zcela neohroženě. Dodávám, že jsem vlastně ani pořádně netušil, co mě čeká. První záběr do kosmu a následný odlet Ripleyové s četou extra drsných mariňáků na planetu zamořenou vetřelci mě dokonale přikoval ke sklopnému kinosedadlu. Podobně jako v Predatorovi jedná se prakticky o další postupnou vyvražďovačku, dokud zkrátka nezůstane hlavní hrdina proti hlavní bestii. To jednoduše funguje a fungovat vždycky bude. Nepřítel je zde opět sotva porazitelný vesmírný šmejd, s kterým se zkrátka nikdo nedomluví, neuplatí ho, nic. Jeho jediným cílem je pořádně se do vás zahryznout, případně vás využít jako náhradní maminku pro svá vejce. Za skvělou atmosféru, brilantní akce jakož i celkový hororově-scifistický háv lze vděčit Jamesi Cameronovi, který ostatně stojí prakticky hned za několika vůbec nejlepšími akčními sci-fi všech dob.Obsah filmu je jednoduchý. Ripleyová je osvobozena z hibernace a mnohaleté toulky vesmírem. Briefing. Trauma. Pozvánka na planetu, kde by prý mohla existovat xenomorfní bytost, se kterou se už utkala. Protest. Smíření. Odlet na planetu. Objevení jediného přeživšího. Objevení nepřítele. Boj s nepřítelem. Ztráta posledního přeživšího. Hledání posledního přeživšího. Souboj s nepřítelem. Útěk před nepřítelem. Náhlé zjištění, že útěk nevyšel. Poslední souboj s nepřítelem. Android Bishop zjišťuje, že lež má krátké nohy. Nepřítel poražen.

ZAJÍMAVOST: V prodloužené verzi filmu najdeme mnohé důležité scény, třeba jak byla objevena plantáž s vejci vetřelců, což vedlo k zániku vesmírné stanice. V malé roli se zde mihl americký herec Mac McDonald. Potom je jasné, proč z něj udělali kapitána těžařské lodi Červený trpaslík.

TVŮRCI: Režie – James Cameron, obsazení - Sigourney Weaver, Michael Biehn, Paul Reiser, Lance Henriksen, Bill Paxton. 

3. BLADE RUNNER (1982)

PROČ: Řemeslně dokonale zpracované sci-fi z nedaleké budoucnosti, artová stránka filmu, skvělé obsazení. Hudba.

OBSAH: Los Angeles v nepříliš vzdálené budoucnosti. Nikomu se nechce makat. Jedna parta chrápe u ohníčku, druhá chodí se zavřenýma očima. Naštěstí je tu firma větší než Agrofert, ale stejně tak nabízí lidem, že bude fakt líp. Vyrábí totiž replikanty – bytosti prakticky nerozeznatelné od lidí. Vykonávají těžké i nebezpečné práce. Mají však jakési omezení životnosti, neboť touha po životě bývá silná jak polévka od babičky. Přes určitá filozofická témata ohledně práv na umělý život se dostáváme k souboji lovce tzv. Blade Runnera se skupinou umělohmotných migrantů. V okouzlující atmosféře deštivého dystopického města dochází k boji, který má překvapivé vyústění.

ZAJÍMAVOST: Vizualizace snímku měla být původně čistě futuristická, tedy zcela vymyšlená, jenomže z nedostatku financí přistoupil režisér Ridley Scott na verzi retro-future, čímž mimo jiné udal nevědomky notu jistým dystopickým vizím jiných pozdějších tvůrců. 

Každopádně ve filmu celou dobu prší, navíc je tma, ušetřit se dalo i tak. Mnoho toho není vidět.

TVŮRCI: Režie – Ridley Scott, obsazení - Harrison Ford, Rutger Hauer, Sean Young, Edward James Olmos. 

4. NÁVRAT DO BUDOUCNOSTI (1985)

PROČ: Konečně pořádné cestování v čase a to ne jen jedním směrem. Úžasná komedie, kde se humor opírá o jinak vážná témata klasické sci-fi.

OBSAH: Martyho submisivní otec není zrovna dobrým vzorem, a proto se mladík raději kamarádí s potrhlým vědcem Emmettem Brownem, jemuž se jednoho dne podaří sestrojit stroj času. Při snaze získat zdroj do stroje však profesor Brown umírá a Marty se tak vlastně nedopatřením ocitá ve spletitých chodbách času. Svým pobytem v době nedávno minulé ohrozí hraním si na Oidipa vlastní přítomnost, ale třeba také odstartuje rokenrolovou kariéru Chucka Berryho.

ZAJÍMAVOST: Původně neměl být strojem času automobil značky DeLorean DMC-12, nýbrž obyčejná lednička. Tvůrci od použití ledničky opustili zejména z obavy, že by se tím mohly děti při svých hrátkách inspirovat a do ledniček se zavírat a vystavovat se tak hrozbě umrznutí. 

To je jasné, proto se rozhodli pro auto. To by žádné dítě nenapadlo řídit…

TVŮRCI: Režie – Robert Zemeckis, obsazení - Michael J. Fox, Christopher Lloyd, Lea Thompson. 

5. MOUCHA (1986)

PROČ: Krystalicky čistá vědecká fikce s neotřelými prvky ohledně problematiky teleportace. Hororové vyznění celého filmu.

OBSAH: Seth Brundle má kromě nadbíhání sličné Veronice ještě jedno želízko v ohni - snaží se přijít na kloub prachobyčejné teleportaci předmětů. Že by na tom trhl balík, si samozřejmě uvědomuje, a snad i proto je na svůj vynález tak hrr, jak se říká. Jednoho pošmourného dne navzdory protestům své dívky vyzkouší přístroj na sobě samém. A skutečně, přenos z jednoho místa na druhé v témž okamžiku se mu zdaří. Bohužel spolu s ním se takhle přenesla i jedna malinkatá muška. Díky principu teleportačního zařízení se tak dokonale promíchalo DNA Setha i té mouchy. Děsivé události na sebe nenechají dlouho čekat. Seth postupně modifikuje své DNA a mutuje ve vskutku ohyzdné monstrum. Jeho proměna je v podstatě gró celého filmu.

ZAJÍMAVOST: Snímek je sice stejnojmenným remake filmu Moucha (1958) s úžasným Vincentem Pricem, nicméně opisuje pouze základní ideu, totiž sloučení dvou prakticky rozdílných organizmů, lidského a hmyzího. 

Zatímco se ve filmu Moucha (1986) nikdo nezabýval tím, jak to dopadlo s přeměnou té všetečné mouchy v podivné a malinkaté lidské monstrum, Moucha (1958) její přeměnu používá jako ústřední motiv. Totiž ten muž, co se s ní smíchal v teleportu a začíná se proměňovat v hmyzí monstrum, marně pátrá po mouše měnící se člověčí monstrum, aby celý proces mohl zvrátit a tím se uzdravit.

TVŮRCI: Režie – David Cronenberg, obsazení – Jeff Goldblum, Geena Davis 

6. VĚC (1982)

PROČ: Luxusní sci-fi horor z neobvyklého prostředí a rozhodně s neobvyklou mimozemskou kreaturou v hlavní roli. Hudba, triky.

OBSAH: Skupina amerických průzkumníků odlehlých koutů Antarktidy přijme do opatrovnictví uprchlého huskyho. Tomu byli v patách norští vědci ozbrojeni dalekonosnými puškami. Divák brzy zjistí, proč se tak urputně snažili nebohého psa nakrmit olovem. Husky nebyl žádný husky, ale mimozemšťan, který dovede dokonale replikovat svého hostitele. Kupeckými počty lze pak spočítat, za jak dlouho by tato zákeřná entita v podstatě ovládla celý náš nevinný svět. Je tedy na nepočetné partě výzkumníků, jak se s ní poperou. Boj jim znemožňuje, že sami chlapi vůbec nemají šajn, kdo je kdo, zkrátka, zda si ještě spolu potykají nebo se utkají s dokonalou napodobeninou, která pak každého v nestřeženém okamžiku překousne vejpůl. A nahradí, samozřejmě.

ZAJÍMAVOST: Věc šla do kin v době uvedení snímku E. T. Mimozemšťan a tak se Věc nedočkala nějakého příliš vřelého přijetí. Kultem se stal až po vydání na videokazetách. Jistě, diváci vždycky dávali přednost popkornové zábavě před syrovým hororem plným natolik děsivých zrůd, z kterých by jeden leda ten popkorn zvracel zhnusením. To nemohla žádná kina riskovat.

TVŮRCI: Režie – John Cerpenter, obsazení – Kurt Russell, Donald Moffat, Keith David. 

7. TOTAL RECALL (1990)

PROČ: Konečně nějaký film z existující a vlastně velmi blízké planety, z Marsu. A navíc, svým způsobem i docela drsná sci-fi podívaná. Mutantka s třemi pěkně zakulacenými ňadry.

OBSAH: Totální vzpomínka na budoucnost s Arnoldem Schwarzeneggerem i sličnou Sharon Stone se točí kolem jisté problematiky s politikou marťanských kolonií. Evidentně i na Marsu mají svého chvástala, který by chtěl planetu řídit jako firmu, a když se blbě vyhajá, přiškrtí svým poddaným přívod kyslíku. Ale to není úplně hlavní téma snímku. Tou je Quaidův (Arnie) mozek. Cosi ho nabádá, aby jaksi virtuálně prožil nevídané dobrodružství a tím narušil rutinu svého života nedoceněného zedníka. Ukáže se však, že Quaid je ve skutečnosti marťanským agentem po nedokonalé lobotomii. Po nikoliv virtuální cestě na Mars v převleku za obstarožní, korpulentní ženu, ocitá se ve spirále hutného dění a nachází nové spojence v boji proti otřesnému oligarchovi.

ZAJÍMAVOST: Na filmu Total Recall začali scenáristé pracovat už roku 1970, jenomže jim pořád vycházelo, jak moc nákladná by byla celá ta realizace, proto nechali projekt u ledu a vrhli se na téma méně opulentní, totiž na útok mimozemského monstra uvnitř kosmické lodi, čímž vznikl snímek Vetřelec (1979). A možná je to dobře, protože by to pak stejně natočili znovu a v roce 2012 by tím pádem vznikl už druhý remake. A kdo to má pořad počítat, že?

TVŮRCI: Režie – Paul Verhoeven, obsazení - Arnold Schwarzenegger, Rachel Ticotin, Sharon Stone 

8. MAD MAX 2: BOJOVNÍK SILNIC (1981)

PROČ: Tíživá atmosféra i vize světa bez použití CGI. Kultovní postapo. Poslední dobré zpracování Maxových trampot.

OBSAH: Mad Max II nabízí úžasný náhled do neveselé budoucnosti, kdy lidé přežívají na toxickém pískovišti a náruživě lemtají rafinovanou ropu. Syrové násilí mezi futuristickými pankáči nabízí explicitní scény, které bys v dnešních filmech hledal lupou. Mlčenlivý hrdina Max bojuje o přežití a svádí velkolepou bitvu s Homunkulem, zkrátka… to se prostě musí vidět. Nevím, co víc k této jedné velké a depresivní vysokooktanové jízdě dodat. Člověk člověku je vlkem a tím větší dopad film má. Nepotřebuje stroj času ani ohyzdná vesmírná monstra, zcela vás dostane i pouhé sledování přerušované čáry zašlé australské výpadovky.

ZAJÍMAVOST: Populární americká zpěvačka Tina Turner se nechala slyšet, že má tento film moc ráda, vlastně patří k jejím nejoblíbenějším. Asi to řekla dostatečně nahlas, jelikož se o pár let později objevila v dalším pokračování a z toho dokonce vyždímala i hit We Don't Need Another Hero (Thunderdome).

TVŮRCI: Režie - George Miller, obsazení – Mel Gibson, Bruce Spence. 

9. E. T. MIMOZEMŠŤAN (1982)

PROČ: Sympatický, přesto krapet děsivý mimozemšťánek. Nádherná výprava, příjemná atmosféra.

OBSAH: Tzv. Ýtý se v jádru vymyká všem předchozím filmům třebas právě proto, že se nejedná o souboj hrdiny se sotva porazitelným nepřítelem. Snímek spíše vykresluje jakési "co by, kdyby". Především však zaciluje na rozvíjení vztahů mezi lidským a mimozemským mládětem. Předností je samozřejmě řemeslné vedení režiséra Spielberga. Ačkoliv se jedná prakticky o neakční snímek, nepostrádá napětí. Film má jakési tři emoční fáze, první napínavou, prostřední lehce žertovnou a nakonec smutnou, kdy se Elliott musí rozloučit se svým kamarádem, s kterým samozřejmě prožil neobyčejné dobrodružství. Tyto fáze i prozrazují obsah. Setkání s cizí životní formou, spřátelení, rozloučení. Svoji roli hraje i pojetí reakcí lidí na existenci mimozemšťana, reakce vlády atd.

ZAJÍMAVOST: Steven Spielberg o tomto filmu řekl: "E.T. je ve skutečnosti o rozvodu mých rodičů." To je náramně zajímavé, jeden by totiž řekl, že je setkání s mimozemšťanem zcela smyšlené.

TVŮRCI: Režie – Steven Spielberg, obsazení - Henry Thomas, Dee Wallace, Peter Coyote, Drew Barrymore. 

10. KROTITELÉ DUCHŮ (1984)

PROČ: Sci-fi horor, z kterého však vylezla kultovní komedie. Nikdy nebyl boj s duchy zábavnější. A nebyl ani překonán. Ústřední song Ghostbusters.

OBSAH: Peter Venkman se protlouká životem jako druhořadý psychotronik. Navíc se kamarádí s dvěma podobně střelenými pavědci. Tito tři muži spolu založí firmu na potírání paranormálních jevů, ale nemůžou zavadit o kšeft. Jenomže neživoří dlouho, brzy je celý New York zaplaven slizotvornými duchy. Krotitelé duchů se dostávají na titulní stránky novin a brzy ani nestíhají přijímat zakázky. Duchové se množí geometrickou řadou. Podaří se jim porazit zlo, které zachvátilo jejich město?

ZAJÍMAVOST: Byl to právě jeden z představitelů, Dan Aykroyd, koho napadla idea filmu o lovcích duchů. V novinách si přečetl článek o parapsychologii i o jistém zařízení, kterým lze jakéhokoliv ducha uvěznit. Tady je vidět, že i to nejbláznivější sci-fi může čerpat z života kolem nás.

TVŮRCI: režie – Ivan Reitman, obsazení - Bill Murray, Dan Aykroyd, Sigourney Weaver, Harold Ramis. 

- - -

Sestavil a sepsal Michal Březina