Recenze knihy o Harrym Jelínkovi a Kárlštejnu

Objemný román Michaela Webera Krásný satyr má formu vzpomínání v prvé osobě, není to autorova první kniha a vyvolala ve mně dvě kacířské otázky. První je méně kacířská: "Že to ještě nikoho nenapadlo… napsat!" A druhá, ta může být nahrazena sršatým šťouchnutím: "Autore, sepsal jste to monumentálně a kniha tato, nemohu si pomoci, zní takřka jako produkt umělé inteligence." Což nemíním pejorativně.

A na případnou otázku "čím tak působí?" ať a nechť si každý laskavý čtenář odpoví sám.

Za sebe jen uznám, že to bude spíš subjektivní dojem, a ostatně jsem román koupil a mám teď doma pod lampičkou, abych se nad jeho stránkami co chvíli zarazil a nostalgicky zavzpomínal… Ano, ano, byl to otec, kdo mi jednoho dne věnoval Rážovu knihu Pětka z mravů (1970), ve které jsem pak o Harrym četl prvně - s očima navrch hlavy. To jsem byl desetiletý kluk a stále slyším tátu: "Musíš mi ale slíbit, že je nebudeš napodobovat!"

Koho?

Samozřejmě Harry Jelínka (1905-1986), který prý prodal Karlštejn, Harry Jelínek – Wikipedie, ale taky Al Capona, o něm je v té knížce další a zcela bezvadná kapitola, anebo Alexandra Staviského, což je další podvodník světové tonáže a už pan Bass mu věnoval knihu Divoký život Alexandra Staviského.

Mně ale osudy tohoto podvodníka nebavily a daleko víc mě za socialismu zaujalo vylíčení Monaka a Monte Carla hned v úvodním oddíle o panu Wellsovi, jenž přechytračil ruletu a opakovaně rozbil bank.

Tolik Jelínek a spol. mého dětství, ale mládí se také dočkalo, a když mi bylo dvacet, zrovna vyšla celá kniha o Harrym. Jmenuje se Neprodal jen Karlšten (1984), napsali to Karel Dobeš a Arno Bělohlávek a možná i pod vlivem televize. Jak to? Už pár let předtím zaujal náš nejslavnější podvodník i scenáristu Gustava Oplustila, a tak vznikl film Velká sázka o malé pivo (1981, režie Vít Hrubín), kde Jelínka představuje Oldřich Kaiser, a to pod jmény Srneček a Inženýr, zatímco mu přihrávají Jiří Císler (v nejlepší životní formě) a Jiří Lábus. Ale hrají tu i pánově Josef Somr a Jiří Holý a dámy Jaroslava Hanušová, Miluše Šplechtová a Laďka Kozderková, přičemž jde o dílo s písněmi, a tak nechybí Škoda lásky s textem Pojď sem s tím sudem. Údajný prodej "Kárlštejna" za dva a půl milionu (tady zachycený) se, dodejme, udál roku 1931.

Po převratu si Jelínka "brali do pera" mnozí další autoři non fiction a jistěže dělali, co mohli, aby pokaždé přidali nějaké informace navíc. Roku 1993 takto zabodoval Jiří Bílek ve své knize Slavné světové podvody. Stejně jako v Pětce z mravů se tu analyzují zločinné životy pánů Ivana Kreugera ("Zápalkového krále") nebo Saši Staviského (jehož ostatně v jednom filmu ztvárňuje i sám Belmondo), ale nechybí ani Vincenzo Peruggia (protože jako jediný ukradl Monu Lisu) anebo Viktor Lustig, jenž rovnou PRODAL EIFFELOVKU.

Jen deset stran věnoval Jiří Bílek Harry Jelínkovi… a nad tím se jistě pousmál spisovatel Pavel Toufar a ve své knize Třetí setkání s tajemstvím (2000) věnoval bídákovi celou pátou, závěrečnou část, tj. strany 252-296. Nazval ten oddíl adekvátně Podraz za velké prachy aneb Podvodník, krysa a práskač, přičemž text dělí na deset kapitol vč. Přichází falešný hrabě, Jak se Karlštejn nakonec do Ameriky nedostal, Pane, kupte tu tramvaj! (Jelínek se totiž pokusil - roku 1938 - podvodně prodat i pražskou tramvajovou linku), Krysa a práskač, Mezi kolaboranty, Snadno a rychle udavačem a Znovuzrození hochštaplerka H. J.

Beletrista Michael Weber dnes uvádí tuhle obsažnou Toufarovu práci mezi prameny hned za zmíněným už titulem Rudolfa Ráže (*1943), ale znova psal o hochštapleru Jelínkovi Toufar v knize Od Blaníku k Sázavě (2004). Jinak se skunkem obírala také Jana Čechurová (Falza a podvody české historie, 2001), Jaroslav V. Mareš - v kapitole Harry Jelínek, nové osudy známého hochštaplerka z knihy Přísně tajné skandály (2019) - a Stanislav Motl. Ten už roku 2012 v sekvenci Šťastný Harry z knihy Cesty za oponu času 3. Nu, a z roku 2013 pochází bakalářská práce Veroniky Smržové Osobnost Josefa Harryho Jelínka.

Michael Weber je ale zřejmě celkem odpovědný a nemíchal svůj koktejl pouze z těchto knih. Využil taky státní archiv v Benešově u Prahy (tam Jelínek začal studovat gymnázium) či archiv The Lobkowicz Collections Nelahozeves. A využil i mělnického pana kronikáře či historika Jindřicha Nusku a Archiv bezpečnostních složek ČR. Prahu první republiky neváhá pak líčit i za přiznané pomoci Seifertových Všech krás světa, což je, připomínám při téhle příležitosti, kniha nad jiné skvělá, a to i ve svém konečném a nezkráceném vydání v rámci básníkových Sebraných spisů. * Nobelovu cenu za literaturu asi Michael Weber napřesrok nevydobude (to až později), ale co, ani Harry Jelínek přece nepřevzal Nobelovu cenu za mír!

Ivo Fencl

Michael Weber: Krásný satyr. Vydala Moravská Bastei MOBA. Brno 2024. 400 stran.

60%