Petra Krausová: recenze filmu Mamacruz

Příběh o mystériu ženství a střetu hluboké náboženské víry s tabuizovanými sexuálními potřebami. Cruz, praktikující katolička, žena na prahu sedmdesátky, žije spořádaným životem se svým manželem a pubertální vnučkou, o niž se manželé starají.

 Cruziino hluboké náboženské přesvědčení je ve filmu demonstrováno jejími pravidelnými návštěvami kostela, péčí o místní sošku Panenky Marie a zapalováním dalších a dalších svíček na domácím oltáříku, už i jen při pouhé "nečisté" myšlence. Přes zdánlivě naplněný život však Cruz něco podstatného chybí. Plnou vahou si to uvědomí až ve chvíli, kdy omylem spustí pornostránky na svém tabletu. 

Začíná pociťovat rozpor mezi vlastními fyzickými touhami a hluboce zakořeněnou vírou, která ve své podstatě sexuální potřeby tabuizuje a považuje je za hříšné. Určitou svázanost těla symbolizuje i korzet, který si Cruz dennodenně pracně obléká.

 Manžel všechny Cruziiny pokusy o fyzické sblížení prakticky odmítá. Odcizení mezi manželi je patrné i z neschopnosti vést mezi sebou dialog, a tak se Cruz ocitá v bludném kruhu. Shodou okolností při jedné z návštěv kostela vyslechne rozhovor o sexuální terapii pro ženy a rozhodne se ji vyhledat. Na terapii pozná další ženy, jejichž problémy jsou víceméně totožné. Ženy, mezi nimiž se vytvoří silné přátelské pouto, mezi sebou otevřeně hovoří o svých potřebách, touhách, snech, o přáních být pro muže i přes svůj věk stále žádoucími. Vyprávějí si své zážitky, zkoušejí nepoznané a čím dál více si uvědomují, že jim život protéká mezi prsty a že od něj mohou žádat víc, než jen rigidní společenská a náboženská pravidla. S osvobozením vlastní mysli se tak dostavuje i osvobození těla.

Film je po technické stránce velmi dobře zpracován. Ačkoliv se ve velké míře věnuje sexuálním tématům, dualitu námětu vyvažuje silnými mystickými obazy. Pocity, touhy a sny zachycuje až s tklivou něhou. 

Herecké výkony jsou naprosto brilantní, zejména hlavní představitelka (Kiti Mánver) roli nehraje, ale přímo jí žije. Nepředkládá nám nic vyumělkovaného; lze říci, že se díváte na ženu stojící přímo před vámi, bez prostřednictví filmového plátna.

 Stejně nadšené ovace si zaslouží i představitelka vedlejší role (Silvia Acosta), která ve filmu hraje Cruziinu dceru, tanečnici, jež k naplnění svých snů sebrala odvahu mnohem dříve než její matka. Cruz jejímu rozhodnutí žít život tanečnice daleko od vlastní dcery nerozumí a vyčítá jí ho. Svůj postoj změní až poté, co si uvědomí, že naplňovat své touhy je to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat.

Hodnocení: 100 %

Autor: Petra Krausová