Recenze knihy Čerti nejsou

Zatímco Hrabal by se ve čtvrtek 28. března dožil 110 let, Zdeněk Svěrák slaví stejný den 88. narozeniny. Má na trhu aktuálně knížku, která byla vydána koncem minulého roku pod názvem Čerti nejsou, což je vtip: při čtení jsme naopak od začátku do konce ubezpečováni, že jsou, existují a pouze se šikovně umějí vydávat na nás, červy pozemské. Občas.

Příběh se odehrává na Hakenburku a začne ryzím vyděračstvím. Satan totiž přijde za hradním pánem Lumírem, a jelikož JE a JE TO PRAVÝ satan, ví, že je Lumír vrah.

Ten sice opáčí: "Chtěl jsem nebožce osladit čaj a omylem, OMYLEM jsem tam nasypal místo cukru jed," ale pekelným mocnostem, jak tušíte, nepověsíte bulíky na nos, a to ani takto pitomě.

I šup - s travičem rovnou do peklíčka? To by byla krátká pohádka. Vlastně žádná. Takže to satan uvidí jinak a hle, chce hrad. Chce tam panovat! Nechá si upilovat rohy a začne hrát roli barona Huberta z Hakenburku. A Lumír? Stane se správcem a mj. musí čertu oholit ruce. To je jen první z jeho úložek.

Následuje druhé kolo hrůz; hrůz u Svěráka, řekl bych, netypických. Satanovi se totiž líbí hezká servírka Anička, dcerka místního hospodského. Ta sice má chlapce, ale ten je na vojně. A tu vojnu Lumír (netušíme jak) prodloužil na deset let.

"Celý mládí tady chceš pročekat?" "Ano," vzlykne Anička - a následuje vydírání druhé.

To když satan prohlásí, že tatínek děvčátka nezaplatil daň z hospody… Zkrátím to. Satan a děvče mají "po čertech hezké" dvě děti (naštěstí hodné po mamince) a uplynulo již dvanáct let. Jsme přitom teprve na straně deset. Vrátí se konečně odvržený vojáček? Ano. Ale i lstivý Odysseus věděl, že nesmí vstoupit do paláce ve své podobě. Zaplatil by životem.

Tato kniha je beletrizovaným filmovým scénářem a Svěráka jsem se přímo nezeptal, ale lze spekulovat, že se jedná právě o ten film, jehož natočení probíral Zdeněk se synem Janem, režisérem. Ale Jan odmítl. Udělat - naposled - pro kina Po strništi bos (taky vyšlo knižně), ale tím prý skončil a pokouší se být literát: na jeho román Bohemia (2019) loni navázala stejně vypravená knížka Světa krásy. Samozřejmě nelze vyloučit, že Jan Svěrák ještě thriller Čerti nejsou přece natočí, a je dokonce pravděpodobné, že když ne on, udělá to někdo jiný; ale nebude již onen film první, aby následovala "novelizace". Už to bude adaptace. A práce by moc nedalo vytvořit z toho, co Svěrák starší do knihy vepsal, scénář technický.

Titul případného filmu? Třeba bude vymyšlen ještě nějaký lepší. Název Čerti nejsou ale také ujde, vždyť odporný Hubert tají právě to, že jsou, pravidelně si nechává upilovávat dorůstající rohy a prostě jedná podle klasické poučky, že je největší fintou zla říct o sobě, že není.

Krásnými obrázky obdařil knížku Jindřich Čapek, a tak došlo ne prvně na to, že se jméno ČAPEK ocitá u jména SVĚRÁK. Předtím to bylo u pohádky Lotrando a Zubejda, která je adaptací dvou Čapkových povídek, asi víte kterých. Nově se, pravda, Svěrák už nesetkal s Čapkem spisovatelem, ale s malířem, a to nikoli Josefem.

Když už jsme u - více i méně - matoucích názvů knih, vraťme se ještě na vteřinu ke Hrabalovi (1914-1997). Nebyl autor pro děti, čerta se o to staral a tituly jeho knih se dají rozklíčovat; ale vybavuje se mi případ, kdy jsem na tom pohořel. Hned po jejím vydání jsem si totiž koupil Hrabalovu knihu Kličky na kapesníku a četl ji možná rychle a nedbale. Nevím, ale dumal jsem marně o těch kličkách. Co znamenají? Nějaké uzlíky na kapesníku, které si Hrabal dělá kvůli paměti? Tu přece měl vynikající! Teprve nedávno jsem odhalil, že je míněna klička fotbalistická, a to ve chvíli, kdy machr uhne na zeleném trávníku, aniž mu uletí meruna, a zvládne úhyb na tak malém prostoru, že by kopačkami neopustil podložený kapesník.

I Zdeněk Svěrák je autor snažící se o efekty na podobně malých kapesnících a ani nová kniha není obsáhlá. Na druhou stranu ale je autor pěkný hračička, což byl (co se týká synonym) i Čapek. 

Cituji (str. 84): Pro boha svatýho, milosti," sepne Lumír ruce a Huberta to zasáhne jako otrávený šíp. "Neříkej to!" zaskučí. Ale Lumír, povzbuzen účinkem, vystřelí další: "Ach, bože rozbože!" To zasáhne rohatého dokonce tak, že se rozkašle. "Boží muka!" napadne Lumíra a Hubertovi se protočí panenky. "Boží mlejny!" vyloví správce hradu Lumír a hned po mlejnech Boží Dar a Bohuslavice nad Metují. To už Huberta přepadá třas celého těla. S krůpějemi na čele vypotí Lumír ještě Bohouše. Na Huberta jsou mdloby. "Božena!" dorazí ho správce a čert ztratí vědomí.

Co Svěrákova kniha říká, když si odmyslíme napínavý příběh? Že to někdy, anebo často vyjde, když jsme vytrvalí a neztrácíme naději. Vedle toho si ale všimněte, nakolik se vymýtání ďáblů podobá střetnutí s upíry. Bojové kličky jsou hodně podobné.

Odkaz pro objednání knihy: Čerti nejsou - Zdeněk Svěrák | KOSMAS.cz - vaše internetové knihkupectví

Autor: Ivo Fencl