Nikdy se nepřestala usmívat – drsný thriller, jaký nemá na české literární scéně obdoby
20.04.2020
On je uznávaný soudní psychiatr. Ona je obviněná ze sto šedesáti osmi vražd a čeká na smrtící injekci. Začíná vztah, který pro ni skončí smrtí a on na něj rozhodně už nikdy nezapomene. To ostatně ani čtenáři.
Kniha jihočeského spisovatele a nakladatele Martina Štefka začíná dramatickou scénou nepovedené popravy. Během dalších neméně napínavých kapitol se postupně seznamujeme s vražedkyní Alexandrou a posledním člověkem, se kterým se vídá – psychiatrem Robertem Jenkinsem. Během společných sezení se obě hlavní postavy poznávají a postupně odkrývají své skryté stránky, které jsou pro oba překvapivé.
Martin Štefko je vynikající vypravěč, což dokázal už řadou svých děl. Vyšly mu romány Mrtví kráčí po zemi, Mrtví kráčí po zemi – život v ráji, trojdílná série o Agentuře či luxusní western Zatracenci. Není žánrově vyhraněný, takže některé jeho knihy mě zatím minuly. Jsem však ráda, že konečně došel čas na příběh Alexandry, masové vražedkyně s podivným a trvalým úsměvem na tváři.
Podstatnou část děje knihy tvoří rozhovory mezi Robertem a Alexandrou. Jsou živé, zneklidňující a snadno čtenáře přesvědčí, že jde o záznam skutečného případu. Neustále pochybující a znovu a znovu se ujišťující psychiatr i věčně klidná a nezúčastněná klientka se čtenáři rychle dostanou pod kůži. Líčení vražd či odstupu pachatelky, a Robertovo zaryté hledání detailů a odpovědí je přesvědčivější než by se čtenáři snad i líbilo. Robert Jenkins nechce a už ani nemůže nechat Alexandřinu záhadu plavat, a stejně tak čtenář nedokáže odložit knihu, která pokládá otázky téměř na každé stránce, šokuje psychologicky napjatými i horrorovými momenty, a nakonec překvapí rozuzlením.
"Nemám moc na výběr, co myslíte?"
"Máte na mysli svou popravu?"
"Jistě."
"Ne, tam opravdu moc na výběr nemáte. Víte, tohle je další věc, co mě na vás zaráží. Klid, s kterým přijímáte i svoji smrt."
"Copak není nevyhnutelná?"
"Jistě, ale ne každý je s ní smířený. A ne každý by se smířil s tím, že k ní dojde přesně stanoveným způsobem, v podstatě násilně."
"To je život."
"To je život? Takhle to berete? To vám stačí?"
"Jsou věci, které nezměním, nemyslíte? Kdybych mohla svůj trest změnit, udělám to. Ale rozhodnutí není na mně. Rozhodnutí jsem udělala ve chvíli, kdy jsem vztáhla ruku na svou první oběť." (str.37)
Po stylistické stránce jde o dílo vyzrálé, nikde nedrhne. Jazyk je srozumitelný, mimořádně čtivý – dusnou atmosféru tu a tam nadlehčí záblesky z běžného života obětí. Autor dokáže vyprávět stejně bravurně s citem i bezcitně, z prožitku čtenáře neruší nesrovnalosti a prakticky ani překlepy. Pokud bych měla najít chyby, bylo jich takové minimum, že nestojí za zmínku.
Nikdy se nepřestala usmívat je jednou z nejpozoruhodnějších knih nejen na domácí literární scéně, ač je na první pohled docela nenápadná. Ilustrace od Jana Nikrýna na obálce je působivá a výstižná, a docela se i hodí k sešitovému formátu knihy. Nikdy se nepřestala usmívat je také vůbec první publikací autorova nakladatelství Golden Dog a rozhodně by si zasloužila dotisk či nové vydání.
Hodnocení: 99%
Žánr: Psychologický horror, thriller, psychothriller, mysteriózní
Vydal: Golden Dog, 2015
Počet stran: 155
Jazyk vydání: český
Autor obálky: Jan Nikrýn
Vazba knihy: brožovaná
ISBN: 978-80-88067-00-9